Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnanci je podrobně definovaná zákonem. Tento zákon popisuje hned několik typů.
Obecně musí zaměstnanec uhradit škodu, kterou způsobil porušením svým pracovních povinností při plnění pracovního úkolu. Samozřejmě výše náhrady závisí na mnoha okolnostech. Pokud totiž poruší povinnost také zaměstnavatel, výše náhrady se poměrně snižuje. Prokazování takového jednání zaměstnance je věcí zaměstnavatele a zpravidla bývá velmi obtížné.
Kdy se nemusí komplikovaně prokazovat vina zaměstnance, je v případě, že ten podepsal dohodu o odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách. Výše platby za škodu je tady neomezená, což znamená, že zaměstnanec musí zaplatit škodu v plném rozsahu. Dohodu může podepsat pouze zletilá a svéprávná osoba. V případě uzavření této dohody se zaměstnanec při vzniku škody vyhne placení pouze v případě, že prokáže, že by škoda vznikla bez jeho zavinění.
Kromě odpovědnosti za škodu odpovídá zaměstnanec také za ztrátu věcí, které mu byly svěřeny k výkonu práce (mobilní telefon, služební automobil, počítač). V případě ztráty této věci zaměstnavatel uhrazuje nejen věcnou škodu, ale také škodu s tím související. Pokud svěřená věc přesahuje hodnotu 50 000 Kč, musí zaměstnanec opět podepsat písemnou dohodu. Opět se musí jednat o zletilou a svéprávnou osobu.
Rozsah náhrady škody je ve většině případů omezen určitou poměrnou částkou. Existují ale výjimky. Když zaměstnanec tuto škodu způsobí úmyslně, v opilosti nebo po požití návykových látek, hradí celou výši způsobené škody. Jinak je ale tato výše omezena do 4,5násobku průměrného měsíčního platu. Toto omezení se vztahuje na každou škodu, kterou způsobí, i v případě, že jich bude víc současně. Pokud škodu způsobí více zaměstnanců nebo sám zaměstnavatel, každý z nich zaplatí poměrnou část podle míry zavinění.
A jaký je způsob náhrady škody? Samozřejmě v penězích. Nejčastěji se realizuje srážkami ze mzdy až do doby splacení.