Hudba léčí. Říká se tomu muzikoterapie. Toto jednoduché slovo má složitý význam. Skládá se ze dvou slov – muzika a terapie. I přes jednoduché odvození názvu je jeho definice obtížná a nejasná.
O pozitivních účincích hudby na lidské zdraví věděli již naši předci před několika tisíciletími. Tenkrát samozřejmě neměli k dispozici využití dnešní techniky ani poznatky z dnešní medicíny. Přesto využívali taneční rituály k preventivním léčebným účelům. Věřili, že hudba má ozdravnou moc.
Využití hudby v dnešní medicíně
Muzikoterapie může být chápána jako umění. Je to však vědecký obor spojený s důvěrou pacienta. Často se používá jako doplňková metoda při léčbě. Mívá nejrůznější cíl: řešení konfliktů, uvolnění atmosféry, navození důvěrného vztahu mezi klientem a terapeutem a další. Její cíle a metody se liší v závislosti na konkrétních situacích. Využívá se především v pedagogice, psychoterapii a medicíně.
Hudba ovlivňuje psychiku i tělo člověka. Tóny, rytmus, text… to všechno na nás působí, naladí nás, uklidní, vzruší, dojme. Hudba snižuje stres a úzkost, pomáhá při poruchách spánku a stimuluje mozkové centrum odměny. Dosahuje ale také pozoruhodných výsledků při léčbě demence, alzheimerovy choroby i autismu.
Hudba ovlivňuje činnost jednotlivých částí mozku, například hypotalamu, což je část mezimozku zodpovědná převážně za slaďování činnosti orgánů. Je s nimi spojena a pravděpodobně působí i na poruchy ústrojí mozku. Jednotlivé definice (hudební prostředky, metody, techniky) se upravují vždy podle potřeby klienta a terapeuta. Vznikají tak stimulační programy zaměřené na rozvoj a podporu jedinců.
Nejlepší účinky má hudba Wolfanga Amadea Mozarta. Jeho díla jsou balzámem na duši. Houslové skladby mají nejlepší vliv na pacienty trpící nespavostí a depresemi. Jeho vysoké tóny mají kladný vliv na mozek a rytmus jeho skladeb překvapivě připomíná tlukot srdce embrya v matčině lůně, proto se doporučuje pouštět těhotným ženám. Využívá se ale také pro pacienty v komatu.